Rok 2022 na zahradě - první část

Tento rok bylo na zahradě také dost změn. Pěstovala jsem už ve fóliovníku, další nové plochy pro pěstování, ohrada pro slepice a spousta dalších  nových rostlin... 

Nový fóliovník 

Na to jsem se těšila celou zimu a brzy na jaře jsem koupila fóliovník. Vybrala jsem Lemar, zdál se mi být jednoduchý na sestavení a myslela jsem si, že to sama zvládnu. Nakonec jsem zjistila, že v jednom člověku to postavit nejde a získat pomoc s kombinací vhodného počasí nebylo jednoduché, takže byl postavený o něco později, než jsem plánovala, ale stihla jsem vysadit saláty a po nich rajčata a papriky. S pěstováním jsem byla velmi spokojená, jen jsem na jaře přidávala na oboje dveře na suchý zip kašírovanou folii, protože dveře a konstrukce mají větší mezery, kterými proudil chladný vítr (orientace fóliovníku jih-sever a dvoje dveře naproti sobě a od severu otevřená krajina...) a také mrazík, který mi poškodil některé sazenice rajčat, které jsem tam měla odložené ještě v květináčích a s tímto jsem nepočítala. Později během roku jsem tyto provizorní "druhé dveře" odstranila a tyto mezery byly spíše výhodou, protože dobře sloužily jako větrání, něco jako mikroventilace u oken. 

Měla jsem ve foliovníku vysázený mix různých odrůd rajčat a ty stejné venku pro porovnání výsledků. Ve foliovníku jsme měli rajčata zralá mnohem dříve než venku, mnohem déle odolávaly plísni a plodily ještě nějakou dobu po prvním podzimním mrazíku. Také papriky v pořádku dozrály, jen u paprik nemám takové zkušenosti s pěstováním, tak to asi nebylo úplně dokonalé. Ale za mě fóliovník splnil očekávání.

Co se týká kvality, nevím, jak je to u fóliovníků menších rozměrů, ale u většího (mám 3x5m) se ty plastové trubky dost prohýbají a není konstrukce tak pevná, asi by to chtělo něčím zpevnit. Ale od hotového výrobku očekávám, že není "dodělej si sám". Fólie předčila očekávání, je průhledná, třívrstvá a dost pevná a pružná. Bez problémů odolávala i silným větrům na našem pozemku. A není nijak náchylná k protržení. Uvidíme při dalším používání...

Pěstování ve fóliovníku

Protože jsem měla ve fóliovníku zase kombinaci mulče z předchozího roku a hlíny přebrané z výkopů a to vše bylo předešlý podzim vrstveno pouze na trávu, byla tato půda sice bohatá na živiny, ale náchylná k prorůstání plevele, takže jsem zvolila již dříve osvědčenou taktiku mulčování. A to posekanou zelenou trávou. Je vidět na fotografiích, jak se to tam zelená :-) 

Cestičky jsem udělala trochu snížené a tím se půda na pěstební ploše ještě zvýšila. Už tak byla nad terénem, protože jsem veškerý materiál minulou sezónu vrstvila na trávu. Tak jsem cestičky oddělila střešními taškami, nic jiného nebylo momentálně k dispozici. Toto řešení se mi ale ve výsledku moc nelíbilo. Půdu to sice podrželo, ale o střešní tašky, které přečnívaly jsem neustále zakopávala, jak jsem se prodírala mezi bujným porostem, co mi tam vyrostl. Bylo to vlastně něco jako vyvýšené záhony, ale.... Bylo to nevhodné pro hospodaření s vodou, která se mi při zalévání dostávala spíše do cestiček, a záhony měly tendenci více vysychat.   

Asi bych to chtěla předělat. Chtěla další rok odložit bokem horní výživnou půdu a pokusit se vyrýt tu spodní ne zrovna pěknou, tu odstranit a vrátit zpět tu dobrou... A tím snížit výšku záhonů. Nejraději bych se dostala pod úroveň terénu. A na cestičky možná jen nášlapné kameny, už nechci střešní tašky :-)

Brambory na novém místě

Narychlo založené místo pro brambory z podzimu jsem trochu odplevelila, z mulče šel plevel trhat, větší trsy stačilo trochu vykopnout. Nic jsem neryla, jen brambory do toho zahrabala. Bylo jich pouze 30, ale měla jsem je předem předklíčené.  Potom zamulčovala posekanou trávou, aby moc neprorůstala plevel. Občas nějakou co se objevila jsem snadno vytrhla. Brzy brambory ovládly celou plochu a plevel neměl šanci. Mezi brambory jsem zasadila předpěstované sazenice zelí, jenže vše bylo tak husté, že bramobry zelí rychle přerostly a zadusily. Tak bylo pár malých hlávek pro slepice. 

Úprava terénu a nová pěstební plocha vedle fóliovníku

Vedle fóliovníku jsem se konečně zbavila nepořádku a jelikož tam po rozebrání hromady hlíny s kamením nerostla tráva, byla to pro mě ideální další plocha pro pěstování. Sousedi posekali zahradu traktorem a trávu jsem od nich dostala, ideální pro založení záhonu. Nahoru jsem měla ještě trochu přebrané hlíny, tentokrát jsem ji i dokonce přesela. Díky tomu jsem mohla zasadit předpěstované sazeničky, které mi už začínaly v květináčích živořit, neboť jsem je neměla kam zasadit. Proto to byl takový mix. Jelikož tam byla ta ještě čerstvá tráva, sázela jsem do důlků vyplněných kompostem. Trochu Toskánské kapusty, několik sazenic brokolice, mezi to jsem zasela trošku řepy pro králíka, zasadila pórek od kamarádky... A mezi to ještě vtěsnala afrikány, taky od kamarádky a nějaký salát. Malý si tam zasel hrášek a já ještě po jedné straně - té severní zasela fazole. Chtěla jsem je využít jako větrolam, to byl nakonec výborný nápad. 

Moje cuketové pole :-)

Po řadě brambor pěstovaných v předchozím roce ve slámě zůstala pěkná hlína a ještě to nestihlo zarůst trávou, tak mě napadlo to místo ještě nezatravňovat a využít na pěstování dýní a cuket a patisonů. Sazenic jsem měla hodně, tak je zasadila na celou řadu. Říkala jsem tomu místu z legrace moje cuketové pole :-)

Třešeň vyproštěná od suti

Po třech letech se třešeň dočkala vyproštění od suti, které byla okolo stále velká hromada a měly tam skvělý úkryt slimáci a dělali z toho místa nájezdy na zeleninu. Tento rok jsem se i tímto zbavila slimáčí invaze. 

Tato třešeň je nádherná, je to už starý strom, ale doufám, že tu bude ještě dlouho, Je krásná celá rozkvetlá a má také velmi dobré třešně. Dokážu jich tolik sníst, chodila jsem na ně denně, někdy i několikrát denně... 

Experimenty s kompostovací hromadou

Napřed jsem měla kompost jen tak na hromadě, ale strašně to vysychalo a moc se nerozkládal. A byl to takový nepořádek. Chtěla jsem tak udělat nějakou ohradu, ale pořád nebylo z čeho. Nakonec jsem se inspirovala zkušenostmi jiných na internetu a použila kovovou síť výšky 1m a délky 3m, stočila jsem do kruhu a spojila drátem. S tím, že až se to naplní, jen se zase rozpojí, rozebere a postaví na jiném místě a může se kompostovat znovu. S tímto systémem jsem už konečně spokojená. 

Nová plocha pro brambory pro další sezónu

Jen co jsem zasadila jedny brambory už jsem přemýšlela, kam je zasadím příští rok. Vytvořila jsem plácek na konci zahrady. Byla tam totiž ještě jedna hromada trávy od sousedů a další jsem přidala. Dolů jsem sice dala karton, ale stejně mi to zase prorůstalo, nevadí, potom si s tím nějak poradím. 

Větrný pozemek

Pěstování na zahradě komplikuje vítr, fouká tady docela hodně a často. Bezvětrných dnů je jen málo. Pozemek je otevřený na sever, kde pokračuje otevřená krajina - pole... A z přilehlé východní strany je také otevřený a neoplocený. Ze západní strany jsou thůje a další vysoké stromy, ty to trochu tlumí. Takže začala být potřeba to nějak řešit a přemýšlela jsem, co mi může pomoci udělat jak dočasný, tak i pozdější vzrostlejší větrolam. 

Jako první posloužily fazole přímo u záhonku, ty se osvědčily. Vše tam bylo více v závětří a bylo to poznat i na růstu rostlin. Další věcí co jsem zasadila byly tři sazenice Ozdobnice obrovské, efekt se uvidí v příštích letech. Na jedné dlouhé straně pozemku postupně vysazuji jedlý živý plot, tam to také chvíli potrvá, než něco vyroste. Topinambury vysazené na konci podzimu,  začátkem zimy začaly rašit poměrně pozdě a nerostly tak bujně, jak jsem očekávala. 

Zde video, takto nám tam často fouká Vítr v zahradě

Vysadila  jsem 200 habrů

Jelikož je pozemek velmi větrný, rozhodla jsem se s tím nějak vypořádat. Habry mají sloužit jako živý plot ze severní strany a východní. Ano musí se stříhat, poskytnou mi organický materiál na mulčování. Jen to chvíli potrvá než začnou plnit svoji funkci.